Co si budeme vykládat, pro někoho, kdo se rozhodne jít občas s kůží na trh a předvést, co se naučil ve zkušebně, je největší radostí, když se jeho publikum baví. A toto jsme právě zažili poslední listopadovou sobotu 2019 v Goleszówie. Dvě příhraniční obce – Vendryni a Goleszów spojuje něco, čemu se kdysi říkalo družba, říkejme tomu přátelství. Vždyť několik kilometrů vzdušnou čarou odděluje už jen pomyslná státní hranice… lidé i s pomocí hudby si přeci společnou řeč vždy najdou.
Na společném setkání umělců a tvůrců jsme si mohli prohlédnout rukodělné a výtvarné práce, ochutnali jsme domácí zákusky (sernik był bardzo pyszny) a posilnili se skvělým svařeným vínem (wino grzane). Když jsme sledovali ostatní vystupující, pobrukovali jsme si s nimi a říkali si, že ty písničky přeci taky známe… jen s jiným textem. Hudba je jen jedna.
Na naše vystoupení jsme se už od léta připravovali. Ve stálém repertoáru máme jen jednu písničku po naszymu – Dziada. Vybrali jsme si ještě Jadą wozy kolorowe, kterou zpívala Maryla Rodowicz v Polsku a u nás Petra Černocká. Jednu sloku jsme střihli polsky (tedy tak jak jsme nejlíp uměli), a publikum bylo naše. Z původní půlhodinky, kterou jsme na vystoupení měli, se nakonec stala hodina, během které zábava gradovala. Skvělé publikum tleskalo do rytmu, zpívalo a nakonec i nám zatančilo.
Goleszówianie, dziękujęmy bardzo!
Drnkálisti na pódiu Goleszowského stanu:
Goleszow Drnkálisti
Peťa a Verča
Fotoreportáž z celé akce na stránkách Góleszowa.
a článek.
Drnkalisti měli určitě krásné vystoupení. Pěkné zážitkové fotky. Tak ať se daří.
Děkujeme za přání a za podporu. V Polsku se hrálo opravdu skvěle, publikum se bavilo a to je pak i pro nás povzbuzující.